Exportéři potřebují hlavně možnost cestovat, pokles exportu je 70 %

 Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) realizuje v tomto roce svůj hlavní projekt zaměřený na podporu drobného podnikání – Rok malého podnikání 2020. Ten má hlavní dvě cílové skupiny: živnostníky a malé firmy. Druhý nezávislý průzkum agentury IPSOS pro tento projekt AMSP ČR přináší výsledky z oblasti názorů podnikatelů na dopady COVID-19 na české malé a střední exportéry, kde sběr dat se uskutečnil v červnu 2020 a zúčastnilo se jej 301 exportérů. Největší podíl respondentů (38 %) byl ze zpracovatelského průmyslu.

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak exportéři pohlížejí na situaci kolem Covid-19 a jak vnímají roli státu.

„Pandemie COVID-19 působí jako katalyzátor změn v mezinárodním obchodu. Opatření na podporu firem se v první fázi zaměřila především na situaci v ČR, paralelně s tím bylo nutné se zaměřit i na podporu našich firem v zahraničí a udržení exportní orientace. Mezi okamžitá opatření tak patřilo promptní přenastavení systému a obsahu služeb agentury CzechTrade a jejích zahraničních kanceláří. Služby se proto až do odvolání poskytují bezplatně, což vedlo k obrovskému nárůstu poptávky. Krátkodobá a střednědobá opatření se zaměřují především na rychlý restart a obnovení obchodních vazeb v teritoriích. Současné situaci se také operativně přizpůsobují plánované akce tak, aby se pokud možno nerušily, ale uskutečnily se jinou formou nebo ve 2. pololetí,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

7 z 10 exportérů zaznamenalo bezprostředně negativní dopad na vývoz díky situaci kolem Covid-19. Průměrně šlo o propad kolem 50 %. 

Covid-19 silně omezil export českých firem. Nemožnost cestovat, uzavření výrobních závodů zahraničních odběratelů a mnoho dalších faktorů se podepsalo na poklesu exportu o více jak 70 %. Pro českou otevřenou proexportní ekonomiku je tento výsledek zcela zásadní. U firem, které zaznamenaly pokles, šlo průměrně o 50 % exportu.

Evžen Reitschläger, místopředseda představenstva AMSP ČR s gescí za export k tomu uvádí: „Vyšší diverzifikace zákaznického portfolia u firem s většími tržbami snížila procentuálně vyjádřený pokles. I tak se ale jedná o dramatický a nepřehlédnutelný zásah do podnikatelských aktivit. Tématem k zamyšlení je čas a likvidita firem. Jak dlouho může tato situace trvat, resp. za jak dlouho může nastat obrat v podobě postupného nárůstu a jak dlouho si můžou firmy dovolit tuto situaci financovat ze svých rezerv.“

Více než polovina firem se bezprostředně potýkala s poklesem zakázek. Problémem bývají i zpožděné dodávky ze strany dodavatelů nebo odklady projektů. Pouze 7 % firem uvedlo, že je Covid-19 nijak nezasáhl.

Opatrnější přístup k investicím majitelů firem, pozastavení již běžících projektů, chybějící vstupy do výroby či úplné uzavření některých výrobních závodů přirozeně způsobily přibrzdění ekonomiky téměř ve všech odvětvích. Aby firmy byly opět více flexibilní a dokázaly překlenout období nastávající recese, nevyhnou se zásadním rozhodnutím týkající se efektivity výroby.

Firmy by v souvislosti s covid-19 nejvíce uvítaly odpuštění plateb za zdravotní a sociální pojištění. České firmy a jejich majitelé řeší dvě protichůdné věci.  Na jedné straně je to pochopitelná nevůle propouštět své zaměstnance, které pracně v posledních letech získali a do kterých investovali nejen peníze, ale i mnoho osobní energie. Na druhé straně pak přemýšlí, jak co nejefektivněji zeštíhlit své firemní struktury, aby nadcházející recesi překonali s co nejmenšími ztrátami. Z výsledku je zřejmé, že většina podnikatelů si svých zaměstnanců váží a pro zachování co nejvíce pracovních pozic by jim uvolnilo ruce odpuštění plateb za zdravotní a sociální pojištění.

Program Antivirus pro udržení zaměstnanosti využije nebo plánuje využít 47 % malých
a středních exportérů.

To, že české firmy čeká rozsáhlejší propouštění, je žhavým tématem nejen v podnikatelských, ale i v politických kruzích. Mnoho firem působících zejména v cestovním ruchu a pohostinství již čerpá podpůrné programy pro zachování pracovních míst. Jedním z nejkritičtějších období bude zřejmě podzim letošního roku, kdy mnoha zejména průmyslovým firmám dojde zakázková náplň předchozích období. Objem nových objednávek spolu s případnými dalšími podpůrnými nástroji státu budou klíčovými faktory z pohledu udržení pracovních míst a zaměstnanosti.

Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR k programu Antivirus uvádí: „Namísto PR a deklarací o pomáhání s udržením zaměstnanosti by bylo užitečné, kdyby se vláda odhodlala k pomoci skutečné a Antivirus posílila. Nyní firmy musí na náhradách mezd participovat ze 40 %, a to je při hrazení všech dalších fixních výdajů příliš velký zásah do cash-flow. Propouštění proto již začalo a udržení zaměstnanosti se nekoná. Český kurzarbeit je pro firmy drahý, a to se velmi negativně promítne do jejich po-krizové konkurenceschopnosti. Pro firmy i pro stát je dobře postavený kurzarbeit výhodný kvůli násobně rychlejšímu náběhu firem do provozu. Proč tedy vymýšlet kolo, když v okolních zemích funguje jasný model? Výsledkem nebude pro ČR úspora, ale ztráta.“

Podporu ze strany ČEB a EGAP v současném období hodnotí firmy neutrálně. 8 % vnímá podporu pozitivně, naopak 14 % negativně – většina nemá názor.

Skutečnost, že EGAP a jeho služby znají spíše střední a velké firmy není žádným překvapením. Většina MSP ví, že tyto instituce existují, ale během coronovirové pandemie jim nijak zásadně služby této instituce buď nepomohly nebo je ani nepožadovaly.

Výrazná většina exportérů vyváží především do zemí EU. Pro většinu českých MSP je trh EU natolik velký, že nemají potřebu překročit hranice členských států. Z průzkumu je zřejmé, že větší firmy mají přesah na vzdálenější a náročnější trhy. V mnoha případech je to způsobeno vysokými náklady na exportní aktivity na vzdálenějších trzích. Naše ekonomika je silně navázaná na Německo. Typickým rysem v této zemi je, že v době ekonomických problémů zcela zásadně stahuje „domů“ všechnu práci (zakázky), které může. Český trh bohužel musí čekat a doufat, že se německému tahounu začne dařit, jakkoli to zní nepopulárně. Firmy ale samozřejmě nesedí s rukama v klíně, vědí, že cesta je hledat nová odbytiště, na něž předtím nezbývala kapacita – typicky výrobní a personální. Problémem však je, že v průmyslu získat nový trh či zákazníka je záležitost, která trvá nějaký čas i v době prosperity.

Necelá třetina firem zvažuje vyšší míru zajištění plateb zahraničních zákazníků. Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že pouze menší část firem uvažuje o vyšší míře zajištění plateb od zahraničních partnerů. Lze ale také vypozorovat, že platební morálka posledních let byla velmi vysoká a podnikatelé v mnoha případech o vyšším zajištění neuvažují.

David Formánek, člen představenstva Komerční banky (KB) zodpovědný za korporátní a investiční bankovnictví dodává: „Pozitivním signálem je, že většina firem shledává měnové zajištění svých plateb jako dostatečné. Skutečný dopad koronavirové pandemie do obchodů našich exportérů vidíme zejména v nemožnosti dokončit zakázky, dokončené zakázky expedovat či v požadavcích jejich odběratelů na prodloužení splatnosti faktur. Proto s klienty řešíme zajištění měnového rizika, prolongace stávajícího financování, příp. odkup exportních pohledávek tak, aby nedošlo k ohrožení jejich Cash Flow a tím i stability. Z hlediska zajištění proti měnovému riziku evidujeme v prvních 4 měsících letošního roku téměř zdvojnásobení počtu zajišťovacích obchodů oproti stejnému období v roce 2019. Současná volatilita a nejistota ohledně budoucího vývoje kurzu koruny znamená pro firmy situaci, kdy by měly věnovat pozornost ošetřením měnových rizik.“

Většina firem se soustředí na udržení stávajících zahraničních partnerů, neobjevují se plány na opouštění exportních trhů. Je to přirozené a pochopitelné. Zajímavé je, že ne úplně malá část firem uvažuje o nových trzích. Coronavirová pandemie přepisuje dodavatelsko-odběratelské vztahy a zhruba 1/3 našich podnikatelů hledá nové trhy a nové možnosti.

We.trade, nová digitální blockchain platforma pro uzavírání transparentních obchodních kontraktů napřímo mezi firmami, za kterou stojí nejvýznamnější evropské banky a firmy, je v ČR úplnou novinkou. Přesto o tomto novém portálu má již povědomí 14 % exportérů.

Miroslav Holan, vedoucí rozvoje obchodní sítě ve ŠKODA AUTO Česká republika doplňuje: „Evidujeme postupně se zvyšující zájem o nová vozidla přes všechny zákaznické skupiny. Tempo u firemních zákazníků je o něco pomalejší než u soukromých zákazníků, ale i tak jsme rádi za pozitivní signály z trhu.“

Polovina firem aktuálně plánuje investice do vývoje finálního nebo nového produktu. České firmy správně směřují své úsilí k vývoji finálního produktu po vzoru české strategie The Country For The Future. Tento postoj může otevřít dveře mnoha českým firmám na nové trhy. Investice do automatizace a robotizace a vůbec do technologií jako takových je naprosto přirozená věc. Rapidně ale roste zájem o další vzdělávání svých zaměstnanců.

1 z 5 firem uvažuje o obnově vozového parku. Nejvíce preferovaný způsob nákupu je hotově, přímo do majetku firmy. Automobilový průmysl je diskutován z mnoha stran. Je až překvapivé, že přibližně 20 % českých firem má v plánu obměnit svůj vozový park. O to více je pak překvapivé, že až 40 % dotázaných uvažuje o nákupu v hotovosti.

Jan Pařízek, vedoucí fleetového prodeje a remarketingu společnosti Volskwagen Financial Servies (VWFS) k výsledkům průzkumu uvádí: „Malé a střední podniky jsou historicky zvyklé pořizovat vozový park za hotové. Mají dobrý pocit z toho, že vůz vlastní a dává jim to určitý pocit jistoty kontroly nákladů. Často se setkáváme s klienty, kteří nemají s jinou formou pořízení vozového parku žádnou zkušenost a z toho důvodu se jí spíše obávají. V současné situaci klientům doporučujeme financování vozového parku formou operativního leasingu. V tomto případě klient neplatí žádnou počáteční splátku a tím ušetřená finanční rezerva může sloužit pro krytí případné nenadálé události, jakou byla například pandemie Covid-19. Leasingová splátka navíc zahrnuje i pojištění, servis a další služby. Firmy tak mají veškeré náklady plně pod kontrolou a nemusí se obávat nenadálých výdajů spojených s provozem vozidla nebo jeho opravami.“

Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2020-06-23-RMP 2020 průzkum export

Průzkum ke stažení zde:
Ipsos pro AMSP_Exportéři a Covid-19_závěrečná zpráva-kom. AMSP ČR