Bramborový salát na vánočním stole – poradna lahůdkářů

Jak dlouho vydrží bramborový salát? Dojíst jej můžete i po svátcích

Nejdřív k čerstvě usmaženému kaprovi nebo řízku na štědrovečerní tabuli, na Boží hod stejná kombinace ve studené variantě, na Štěpána na chlebíčky. Takový je obvyklý vánoční osud bramborového salátu v českých domácnostech.

Pokud jej ale připravujete sami, podle rodinného receptu, nikdy ho není „deset deka“. Spíš pořádná mísa, v níž i po svátcích pořád alespoň trocha zbývá. A vy máte dilema: Je stále bezpečné jej dojíst? Klasický český bramborový salát se přece neobejde bez majonézy, nehrozí salmonelóza?

Jen pasterované žloutky

„Majonézy se dříve připravovaly podomácku ze syrových vajec včetně vajec vodních ptáků, která byla často zdrojem salmonel,“ připouští Miroslav Čeřovský, tajemník Asociace výrobců lahůdek.

„Již dlouhou dobu se ale majonézy vyrábějí výhradně z pasterovaných žloutků, takže výskyt salmonel z vajec je prakticky vyloučen,“ uklidňuje.

Miroslav Čeřovský nepopírá, že I domácí bramborový salát bývá chutnější po krátkém rozležení.  Spíš jde o to, aby vám stále ještě chutnal. „Pokud pomineme na první pohled patrné změny, jako je vadnutí, uvolňování tekutiny, osychání nebo změna barvy, projevuje se stárnutí potravin také změnami chuti a vůně. Tyto změny ovšem nemusejí být vždy škodlivé a spojené s kažením,“ vysvětluje.

Na Silvestra čerstvý

Za rozumnou maximální lhůtu spotřeby považuje čtyři, maximálně pět dnů. „Na Silvestra už si raději připravte čerstvý salát, nebo si vyberte lahůdky u profesionálů,“ radí tajemník Asociace výrobců lahůdek.

Asociace je – stejně jako další řemeslné cechy a profesní společenstva – garantem kvality práce svých členů. Podílela se na vytvoření systému Cechovních norem, který zastřešuje Potravinářská komora ČR. Připojila se také k projektu Fandíme řemeslu, jejž nastartovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Malým pomáhají e-shopy

AMSP ČR pomáhá svým členům mimo jiné zavádět nové postupy a technologie. Lahůdkáři velmi oceňují semináře k tvorbě a využívání e-shopů, které pro ně AMSP ČR před časem připravila.

„Naším cílem bylo otevřít pro tento obor podnikání nový prostor v online komunikaci, a to se školením o e-shopech velmi podařilo. Máme radost, že narostl počet podnikatelů v lahůdkářství, kteří sledují nové trendy a nabízejí svým zákazníkům čerstvé a zdravé lahůdky v den objednání. Výroba a konzumace tak probíhá ve velmi krátkém čase a výrobci se tak nemusí trápit s přidáváním a sledováním konzervačních látek a dalších přídavných prvků,“ říká Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.

Miroslav Čeřovský potvrzuje, že zavádění e-shopů pomohlo pozdvihnout podnikání v oboru na vyšší úroveň. Pomáhá především malým, často rodinným firmám s regionální působností.

A právě ty jsou hnacím motorem projektu Fandíme řemeslu, jehož garantem je Josef Jaroš, většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo.

„Chci jim teď, na konci roku 2019, všem poděkovat za jejich práci i podíl na společném úsilí prosazovat kvalitu a ručit za ni. Věřím, že se nám to bude společně dařit i v nadcházejícím roce 2020,“ vzkazuje Jaroš.

Na jaké informace má spotřebitel právo, pokud kupuje vážené lahůdkářské výrobky u prodejního pultu:

Při nákupu u pultu máme právo být informováni o názvu potraviny, o jejím množství a ceně, o době spotřeby a o případném ošetření potraviny ionizujícím zářením (což u lahůdek prakticky nepřipadá v úvahu). Od roku 2014 jsou spotřebitelé povinně informováni také o přítomnosti těch složek v potravině, které vyvolávají alergie nebo nesnášenlivost.